Bulharští inquinové
Systematika:- Oddělení: Ascomycota (Ascomycetes)
- Pododdělení: Pezizomycotina
- Třída: Leotiomycetes (Leocyomycetes)
- Podtřída: Leotiomycetidae
- Řád: Leotiales
- Čeleď: Bulgariaceae
- Rod: Bulharsko
- Pohled: Bulharští inquinové
- Další názvy pro houby:
- Bulharsko Inquinance
nebo
Bulharské znečištění
Foto: Yuri Semenov
Popis:
Bulharské barvení (Bulgaria inquinans) asi 2 cm vysoké a 1-2 (4) cm v průměru, zprvu uzavřené, zaoblené, téměř plakovité, až 0,5 cm velké, na degenerované stopce asi 0,3 cm, vně drsné, pupínkový, hnědý, okrově nahnědlý, šedohnědý, s tmavě hnědými nebo purpurově hnědými pupínky, dále s malou prohlubní vytaženou z okrajů s hladkým mělkým modročerným dnem, později pohár, líc kuželovitý, promáčklý, ale bez prohlubeň, jakoby vyplněná, až do stáří talířkovitá, nahoře s plochým lesklým kotoučem červenohnědé, modročerné, pak olivově černé barvy a tmavě šedých, téměř černých, vrásčitých vnějších ploch. Schne do tvrdého stavu. Výtrusný prášek, černý.
Dužnina bulharských inquinans je masitá, želatinově elastická, hustá, okrově hnědá, bez zápachu nebo s dobrou houbovou vůní.
Šíření:
Bulharský inquinans roste od poloviny září, po ochlazení (podle literárních údajů od jara) do listopadu, na mrtvém dřevě a mrtvém dřevě listnatých druhů (dub, osika), ve skupinách, ne často.
Podobnost:
Pokud si na stanoviště vzpomenete, s ničím si ho nespletete.
Školní známka:
Houba je bez chuti a nejedlá.
• Protirakovinný účinek (studie v roce 1993).
Extrakt z ovocného těla inhibuje růst sarkomu-180 o 60 %.
