Hnojník bílý (Coprinus comatus)
Systematika:- Oddělení: Basidiomycota (Basidiomycetes)
- Pododdělení: Agaricomycotina
- Třída: Agaricomycetes (Agaricomycetes)
- Podtřída: Agaricomycetidae
- Objednávka: Agaricales (Agaric nebo Lamellar)
- Čeleď: Coprinaceae
- Rod: Coprinus (hnůj nebo Koprinus)
- Pohled: Coprinus comatus (bílý hnůj)
- Další názvy pro houby:
- Inkoustová houba
nebo
Inkoustová houba
Hnojník bílý (lat. Coprinus comatus) Je houba rodu Dung (latinsky Coprinus) z čeledi Dung.
Čepice:
Výška 5-12 cm, střapatý, bílý, zprvu vřetenovitý, pak zvonovitý, prakticky se nenarovnává. Uprostřed čepice je obvykle tmavší hrbolek, který stejně jako kapitán jako poslední zmizí, když čepice houby vyjde na inkoust. Vůně a chuť jsou příjemné.
Talíře:
Častý, volný, bílý, věkem zrůžoví, pak zčerná a změní se v „inkoust“, který je charakteristický pro téměř všechny hnojníky.
Spórový prášek:
Černá.
Noha:
Délka do 15 cm, tloušťka 1-2 cm, bílý, dutý, vláknitý, poměrně tenký, s bílým pohyblivým prstencem (ne vždy dobře viditelným).
Šíření:
Bílý trus se vyskytuje od května do podzimu, někdy v kouzelném množství, na polích, v zeleninových zahradách, sadech, trávnících, na smetištích, skládkách, hromadách hnoje a také podél cest. Občas narazí v lese.
Podobné druhy:
Hnojníka bílého (Coprinus comatus) téměř nelze s ničím zaměnit.
Poživatelnost:
Skvělá houba. Je však třeba pamatovat na to, že můžete sbírat pouze houby, které ještě nezačaly plnit své Velké poslání – samotrávit, proměňovat se v inkoust. Talíře musí být bílé. Pravda, nikde není řečeno, co se stane, když sníte (sníte, jak se říká ve speciálních edicích) hnojník, který už nastartoval proces autolýzy. Málokdo si však přeje. Má se za to, že bílý trus je jedlý pouze v mladém věku, než začne barvení talířů, nejpozději dva dny po vynoření z půdy. Je nutné jej zpracovat nejpozději 1-2 hodiny po odběru, protože autolytická reakce pokračuje i ve zmrazených houbách. Doporučuje se předvařit jako podmíněně jedlé, ačkoli existují tvrzení, že houba je jedlá i v syrové formě. Hnojníky se také nedoporučuje míchat s jinými houbami.
Je třeba také poznamenat, že podle vědeckých údajů odpadkoví saprofyti jako hnojní brouci se zvláštním nadšením vytahují z půdy všechny druhy škodlivých produktů lidské činnosti. V důsledku toho je nemožné sbírat hnojníky ve městě, stejně jako v blízkosti dálnic.
Mimochodem, dříve se věřilo, že Coprinus comatus obsahuje látky neslučitelné s alkoholem, a tedy v jistém smyslu jedovaté (i když ostatně jedovatý je sám alkohol, nikoli houba). Nyní je zcela zřejmé, že tomu tak není, i když se občas tento starý blud v literatuře objeví. Mnoho dalších hnojníků jako Gray (Coprinus atramentarius) nebo Shimmery (Coprinus micaceus) obhajuje zdravý životní styl, i když to není jisté. Ale Bílý hnůj je, naštěstí nebo bohužel, o tento majetek připraven. To je jisté.
Poznámky: S hnojníkem mám mnoho vzpomínek z dětství. Ve druhé třídě se ze mě na podzim tak nějak nečekaně stal velký nadšenec do „městských hub“, trávící celé dny hledáním hnojáků a žampionů. Znal jsem všechny dvory ve svém okolí, měl jsem spoustu dobrovolníků. Samozřejmě se mi smáli, ale z nějakého důvodu ochotně pomohli.
Doma byly mé sklony plně podporovány. Na houby mi kupodivu už tehdy zcela důvěřovali a každý podzim se na našem stole několik let po sobě objevovali hnojní brouci a méně často i žampiony. Hnojní brouci dušení v zakysané smetaně a sýr navrch - na to nelze zapomenout.Jak jsem je začal sbírat a proč jsem přestal - to si rozhodně nepamatuji, ale hnojáky v zakysané smetaně ...
