rakouský Sarcoscypha (Sarcoscypha austriaca)
Systematika:- Oddělení: Ascomycota (Ascomycetes)
- Pododdělení: Pezizomycotina
- Třída: Pezizomycetes
- Podtřída: Pezizomycetidae
- Pořadí: Pezizales
- Čeleď: Sarcoscyphaceae
- Rod: Sarcoscypha
- Pohled: Sarcoscypha austriaca
Synonyma:
Elfská mísa
- Červená elfská mísa
- Peziza austrica
- Lachnea austriaca
Popis
Plodnice: v mládí miskovitý, se světlejším okrajem zasunutým dovnitř, pak se rozvine do talířku nebo kotoučovitého tvaru, může být nepravidelného tvaru. Velikosti od 2 do 7 cm v průměru.
Horní (vnitřní) povrch je šarlatový, jasně červený, s věkem bledší. Plešatá, hladká, s věkem se může vrásčit, zejména v blízkosti centrální části.
Spodní (vnější) povrch je bělavý až narůžovělý nebo oranžový, pýřitý.
Chloupky jsou malé, tenké, bělavé, průsvitné, složitě zakřivené a stočené, popisované jako „vývrtka“ stočené. Je extrémně obtížné je vidět pouhým okem, k přenosu na fotografii je potřeba mikrosnímání.
Noha: často buď zcela chybí, nebo je v rudimentárním stavu. Pokud existuje, pak je malý, hustý. Zbarvený jako spodní plocha plodnice.
Buničina: hustý, tenký, bělavý.
Vůně a chuť: nerozeznatelná nebo slabá houba.
Mikroskopické rysy
Výtrusy 25-37 x 9,5-15 mikronů, elipsoidní nebo připomínající fotbalový míč (ve tvaru fotbalu, popis - překlad z amerického zdroje, mluvíme o americkém fotbale - pozn. překladatele), se zaoblenými nebo často zploštělými konci, jako pravidlo s mnoha malými (<3 μm) kapičkami oleje.
Asci 8 spor.
Parafýza vláknitá, s oranžově červeným obsahem.
Excipulární povrch s bohatými chlupy, které jsou dovedně zakřivené, zkroucené a propletené.
Chemické reakce: KOH a soli železa jsou negativní na všech površích.
Variabilita
Albino formy jsou možné. Absence jednoho nebo více pigmentů vede k tomu, že barva plodového těla není červená, ale oranžová, žlutá a dokonce bílá. Pokusy o genetické rozmnožování těchto druhů zatím k ničemu nevedly (formy albínů jsou extrémně vzácné), takže se zdá, že se stále jedná o jeden druh. Nepanuje ani shoda v názorech, zda jde o albinismus nebo vliv prostředí. Mykologové se zatím shodli, že na výskyt populací jiné barvy než šarlatové nemá vliv počasí: takové populace se objevují na stejných místech v různých letech. V tomto případě mohou apothecia (plodnice) s normální pigmentací a albinismem růst vedle sebe, na stejné větvi.
Ekologie
Saprofyt na hnijících klacích a kmenech z tvrdého dřeva. Někdy je dřevo ponořené do země a pak se zdá, že houby rostou přímo ze země. Roste v lesích, na okrajích cest nebo na otevřených mýtinách, v parcích.
Existují zmínky o tom, že houba může růst na humózní půdě, bez vazby na dřevní drť, na mechu, na shnilém listí nebo na kořenové hnilobě. Při pěstování na tlejícím dřevě preferuje vrbu a javor, i když ostatní listnáče, jako je dub, jsou s ním celkem spokojené.
Sezóna a distribuce
Brzké jaro.
Některé zdroje uvádějí, že při prodlouženém podzimu lze houbu nalézt v pozdním podzimu, před mrazy a dokonce i v zimě (prosinec).
Distribuováno v severních oblastech Evropy a ve východních oblastech Spojených států.
Roste v malých skupinách.
Stejně jako Sarkoscif alai je tento druh jakýmsi indikátorem „ekologické čistoty“: v průmyslových oblastech nebo v blízkosti dálnic sarkoscif neroste.
Poživatelnost
Houba je jedlá.O chuti lze polemizovat, protože zde není patrná, dobře vyjádřená houba nebo nějaká exotická chuť. I přes malou velikost plodnic a spíše tenkou dužninu je však textura této dužiny výborná, pevná, ale ne gumová. Doporučuje se předvaření, aby houba změkla a nedošlo k rozvaření škodlivých látek.
Existují klasifikace, kde jsou rakouské sarkoscify (jako šarlatové) klasifikovány jako nejedlé a dokonce jedovaté houby. Nejsou žádné potvrzené případy otravy. Neexistují ani údaje o přítomnosti toxických látek.
Podobné druhy
Šarlatový sarkoscin (Sarcoscypha coccinea), velmi podobný, má se za to, že navenek je téměř k nerozeznání od rakouského. Hlavní rozdíl, na kterém, jak se zdá, se mykologové v době psaní tohoto článku shodují: šarlatová oblast je jižnější, rakouská je severnější. Při bližším zkoumání lze tyto druhy rozlišit podle tvaru chlupů na vnějším povrchu.
Jsou zmíněny alespoň dva další velmi podobné sarkoscify:
Sarcoscypha occidentalis (Sarcoscifa západní), jeho plodnice je menší, asi 2 cm v průměru, s výraznou poměrně vysokou nohou (až 3 centimetry na výšku), vyskytující se ve Střední Americe, Karibiku a Asii.
Sarcoscypha dudleyi (Sarcoscif Dudley) - severoamerický druh, barvou se blíží karmínové, nejraději roste na dřevnatých zbytcích lípy.
Mikrostomy, například Microstoma protractum, jsou vzhledově velmi podobné, prolínají se ekologií a ročním obdobím, ale mají menší plodnice.
Aleuria oranžová (Aleuria aurantia) roste v teplém období
Foto: Nikolay (NikolayM)
