Liška trubková (Craterellus tubaeformis)
Systematika:- Oddělení: Basidiomycota (Basidiomycetes)
- Pododdělení: Agaricomycotina
- Třída: Agaricomycetes (Agaricomycetes)
- Podtřída: Incertae sedis (nedefinováno)
- Řád: Cantharellales
- Čeleď: Cantharellaceae (liška)
- Rod: Craterellus (Funnelman)
- Pohled: Craterellus tubaeformis (liška trubková)
Ostatní jména:
Liška trubková
Liška nálevková
Liška nálevkovitá (Cantharellus infundibuliformis)
Trubková lopatka
Cantarell trubkový
Cantharellus tubaeformis
Liška trubková (lat. Cantharellus tubaeformis) Je houba z čeledi lišek (Cantharellaceae).
Čepice:
Malé, u mladých hub stejnoměrné nebo vypouklé, stářím nabývá víceméně nálevkovitého tvaru, prodlužuje se, což celé houbě dává určitý trubicovitý tvar; průměr - 1-4 cm, ve vzácných případech až 6 cm.Okraje čepice jsou silně zastrčené, povrch je mírně nepravidelný, pokrytý diskrétními vlákny, mírně tmavší než matný žlutohnědý povrch. Dužnina klobouku je poměrně tenká, pevná, s příjemnou houbovou chutí a vůní.
Talíře:
Hymenofor trubkovité lišky je „falešná deska“, která vypadá jako rozvětvená síť žilných záhybů sestupující z vnitřní strany čepice k stopce. Barva - světle šedá, decentní.
Spórový prášek:
Světlé, našedlé nebo nažloutlé.
Noha:
Výška 3-6 cm, tloušťka 0,3-0,8 cm, válcovitý, plynule přecházející v čepici, nažloutlý nebo světle hnědý, dutý.
Šíření:
Hojné období plodů začíná koncem srpna a trvá do konce října. Tato houba preferuje život ve smíšených a jehličnatých lesích, ve velkých skupinách (koloniích). Cítí se dobře na kyselých půdách v lese.
Liška trubková se na našem území tak často nevyskytuje. Jaký je důvod, ve své celkové nenápadnosti, nebo se opravdu Cantharellus tubaeformis stává vzácností, těžko říci. Teoreticky tvoří liška trubková hymenofor s jehličnany (prostě smrky) ve vlhkých mechových lesích, kde plodí ve velkých skupinách v září až začátkem října.
Podobné druhy:
Zaznamenává se také liška žloutnoucí (Cantharellus lutescens), která na rozdíl od lišky trubkovité postrádá dokonce falešné desky, zářící téměř hladkým hymenoforem. Ještě obtížnější je zaměnit lišku trubkovanou se zbytkem hub.
- Cantharellus cinereus je jedlá šedá liška s dutou plodnicí, šedočerné barvy, na dně bez žeber.
- Liška obecná. Je blízkým příbuzným lišek nálevkovitých, liší se však tím, že má delší dobu plodení (na rozdíl od lišek nálevkovitých, jejichž hojné plodení nastává až na podzim).
Poživatelnost:
Přirovnává se ke skutečné lišce (Cantharellus cibarius), i když gastronomovi jen stěží přinese tolik radosti a estéta to stejně brzy neomrzí. Jako všechny lišky se používá hlavně čerstvá, nevyžaduje přípravné postupy, jako je vaření, a také podle pisatelů není plná červů. Má nažloutlou dužinu, nevýraznou syrovou chuť. Bez výrazu je i vůně syrových trychtýřovitých lišek. Lze nakládat, smažit a vařit.
Poznámky: Lišek trubkovitý je expozicí pro celý rod lišek, který začal pronikat do čeledi pravých hřibovitých. Z toho všeho je vidět jakási bezstarostnost, spěch, nepřipravenost.Zdá se, že houba sama vyrostla na talíře - ale na první pohled je jasné, že nejsou skutečné. Žíly jsou nějak propletené, neupřímné. A mohu-li to tak říci, „klobouk“? Pouhým okem je vidět, že jakési zdání klobouku bylo vyšlehnuto z „jednohřibového trychtýře“, do kterého se lišek trubkovitý při každé příležitosti snaží obrátit a staví svého kurátora do velmi nepříjemné pozice. Obecně platí, že druhý - po skutečné, žluté a světlé lišce - pokus o infiltraci v utajení zcela selhal. Proto pravděpodobně tuto houbu nelze najít nikde, s výjimkou zvláštních míst, o kterých také ví jen velmi málo lidí.
